Voda na zahradě
Pokud jste se rozhodli pro vodu na zahradě, je třeba zvolit k jakému účelu má sloužit. Podle toho je třeba volit technologii a celkové řešení. Vypíšu zde pár zásad, které vám pomohou překonat počáteční záludnosti a nebudete tak muset získávat zkušenosti draho.
Malá vodní plocha pro vodní květiny a pár malých rybek.
Pro tuto velikost můžete zvolit již hotová plastová jezírka, nebo si vytvořit jezírko foliové podle vlastního vkusu a místních podmínek.
Hloubku vykopejte alespoň 70 cm. To v letních měsících zabrání přehřívání vody a v zimě vám jezírko nezamrzne až ke dnu a nebudete muset stěhovat rybky.
Při této hloubce je zcela dostačující síla folie 0,5 mm. Dno vymodelujte skokovitě, na jedno nebo dvě podlaží ať máte možnost vysadit lekníny a ostatní rostliny do hloubky kterou vyžadují. Potřebnou velikost folie zjistíte provázkem, položeným od jednoho okraje ke druhému tak, aby kopíroval dno jezírka, jednou po délce a jednou po šířce. Zjištěné délky změříte a máte rozměry potřebné folie. Do vykopaného prostoru položte na upravenou hlínu geotextilii nebo starší koberec či něco podobného na ochranu folie. Folii vymodelujte na položenou geotextilii. Zároveň můžete připouštět vodu, která vám pomůže folii přitlačit. Jezírko bude hezčí a folie vám déle vydrží, pokud nebude nikde koukat. Proto můžete okraj vykopané jámy ještě po obvodu odkopnout asi o čtvrt metru a do hloubky 20 cm. Budete muset koupit folii o něco delší, ale výsledek je mnohem dokonalejší. V tomto prostoru položte na folii ještě vrstvu geotextilie a na ni pak můžete naskládat placáky do nízkého tarásku nebo si pohrát s valouny ze kterých vytvoříte hradbu a za ně pak nasypete kačírek nebo štěrk do kterého vysadíte rostliny pobřežní zóny. Folie bude skryta a přesahující zbytky za tímto valem zastřihnete podle terénu. Tímto způsobem si můžete vytvořit i prostor mělké zóny pro pobřežní rostliny a využít jej jako biologickou čističku.
Dno jezírka nedělejte rovné, ale sesvahujte ho do nejnižší části, ať se kal soustředí v jednom místě. Čím se vám to povede strmější, tím lepší. Ušetří vám to mnoho práce s čištěním, ať už budete kal odsávat, nebo nainstalujete spodní výpusť (gulu). Její instalaci doporučuji i přes mírně zvýšené náklady, protože vám to výrazně zjednoduší život i u malých jezírek, natož u větších.
I bez filtrace můžete u takového jezírka dosáhnout průzračné vody, pokud dodržíte několik zásad. Vysaďte hodně vodních rostlin, málo ryb a jen malé, zajistěte krouživý pohyb vody a pohyb vodní hadiny čerpadlem nebo fontánkou, odstraňujte odkvetlé květy leknínů a uvadající listy, odsávejte kal. Po určitém čase, až se rostliny rozrostou a vytvoří si bohatý kořenový systém, by se měla vytvořit rovnováha s čistou, průzračnou vodou.
Část hladiny mějte zastíněnou, především v mělčinách, aby se v parných dnech voda nepřehřívala. Vhodné jsou lekníny nebo plovoucí rostliny, které navíc svými splývavými kořeny skvěle filtrují vodu.
V zimním období je třeba rybám zajistit přívod kyslíku. To lze zajistit buď malým čerpadlem s výkonem do tisíce litrů za hodinu, nebo vzduchovacím kamenem třeba i z akvaristiky. Tato zařízení ponoříme asi do hloubky 30 cm někam ke kraji. Nedávejte je až ke dnu, aby se nevířila spodní voda a neochlazovala se. U dna je v zimě nejteplejší a udržuje si stabilně 4 stupně Celsia. Pro zimování ryb je to ideální teplota. V mírných mrazech tímto způsobem zčeřená hladina nezamrzá. Ve větších je třeba občas funkčnost zkontrolovat a zamrzlou slupku nad zařízením odstranit.
Koupací jezírko. Tyto vodní plochy jsou již rozměrné a pohybují se v desítkách metrů čtverečních. Platí tu podobné zásady jako u malého jezírka. Můžete se obejít i bez filtrace, pokud máte dostatečně velkou pobřežní zónu s rozrostlou vegetací. Rostlinná zóna by měla 
být velká asi jako třetina koupací plochy. Od koupací zóny oddělena nějakým hrazením a postupně se zdvíhající ke břehu. Dno zasypáno několika centimetry až decimetry hrubého písku nebo kačírku a osázena vodní květenou. Při dobře fungující rostlinné zóně postačí odkalovací zařízení ve formě mikrosíta nebo vortexu a následné důkladné prokysličení. To může být vyřešeno kompresorem a vzduchovacími kameny, sprchovým filtrem, nebo potokem, který je konstruován s mnoha meandry a kaskádami tak, aby se v něm voda co nejvíce „vařila“. Zároveň může být voda vedena přes rostlinnou zónu. Vyústění potoka vymodelujete tak, aby proud pokračoval podél břehů jezírka a nastal krouživý pohyb vody. Na severní polokouli proti směru hodinových ručiček. Tento pohyb díky gravitaci pomáhá strhávat kal do středu jezírka, kde by měl být umístěný spodní odtah a odvádět kal do hrubé filtrace. Důležitý je také pohyb hladiny, aby se netvořily v klidných místech žabince a povrchové řasy. Ty jsou společně s dalšími hladinovými nečistotami stahovány do skimeru. 
To vám usnadní údržbu jezírka, protože převážná část nečistot se alespoň z počátku drží na hladině. Pokud umístíte skimer do místa ve směru převládajících větrů, tuto činnost ještě podpoříte. V takovém jezírku by voda měla být dostatečně čistá a průhledná s kvalitou jakou znáte třeba z koupání v písáku.
Pokud vám ale „normální“ voda nestačí, můžete přidat filtrace, UV lampy a další zařízení.
I v těchto nádržích můžeme chovat ryby. Pomohou vám s likvidací komárů a dalšího vodního hmyzu. Množství a velikost ryb, ale musí být úměrná filtračním a samočistícím schopnostem jezírka.
Jezírko pro chov Koi. U nádrží pro chov těchto ryb se ani tak nejedná o zahradní jezírko, jako spíš o veliké venkovní akvárium. Koi jsou neuvěřitelně žraví a i když je důkladně nakrmíte, za půl hodiny už zase koukají u břehu, jestli jim přijdete hodit hrstičku. U potěru se dokonce stává, že se přežerou tak, až jim praskne břicho. Jsou proto producenty velkého množství odpadu, který musíte odstraňovat ve filtracích.
Filtračních technologií existuje velké množství: tlakové, sprchové, gravitační, kořenové, s různými filtračními médii. Poradit ideální systém asi nelze. Ať už zvolíte jakýkoli, je třeba počítat s dostatečnou rezervou výkonu proti spočítanému stavu. Nejen, že udávané hodnoty výrobců jsou trochu nadhodnocené, ale když budete dobře krmit, ze zakoupené „mřenky“ budete mít za pár let rybu dlouhou tři čtvrtě metru. Ta bude mít také patřičné potravní nároky a tomu bude odpovídat úměrné množství odpadu, který bude muset vaše filtrace zvládnout. Pak také zjistíte, že se vám líbí i jiné varianty než původně zakoupené. A pokud vás chov těchto krásných ryb chytne, váš počáteční stav Koi se může i zněkolikanásobit. Proto vás předimenzování filtrace alespoň ze začátku uchrání od dodatečných investic i stavebních úprav a těžko řešitelných zdravotních komplikací vašich Koi.
Kolik ryb do jezírka umístit je pokaždé individuální. V amatérských podmínkách platí poučka: na jeden kubík vody třicet centimetrů ryb. Samozřejmě záleží na konstrukci a výkonu filtrace, na velikosti nádrže, na velikosti ryb atd..
Pro zdraví ryb je důležité zajistit chemickou stabilitu. Ideální pro chov je neutrální Ph. Máte - li vodu kyselejší, na regulaci můžete použít drcený vápenec. Ten je vhodný i jako prevence. Pokud dojde ke zvýšení kyselosti, vápenec se začne rozpouštět a vodní prostředí neutralizuje. Regulace zásadité vody je složitější. Při výrazně zásadité vodě je možné k neutralizaci použít i kyselinu sírovou. Zde je důležité najít příčinu tohoto stavu. Také další chemické vlastnosti je třeba hlídat. Na trhu je mnoho přípravků pro testování kvality vody. Nemusíte ale pokaždé když jdete k jezírku vláčet krabici s testery. Buďte vnímaví ke změnám. Když voda začne zapáchat, začnete cítit rybinu nebo moč, na hladině se začne objevovat pěna, změní se chování ryb, začínají se vyskytovat bakteriální onemocnění nebo plísně, ryby mají křeče nebo i hynou, tak vždy první příčinu hledejte v nedostatečné filtraci. Teprve když tuto možnost vyloučíte, hledejte jinde. Také se můžete setkat se skákáním ryb nad hladinu. To vždy signalizuje nějaký problém, chováte kapry ne delfíny. Mohou být napadeny nějakými parazity, ale i zde může být příčina ve špatné kvalitě vody. Také si uvědomte, že i když je voda křišťálová, neznamená to, že je zdravá. Nehledě na to, kapr se v takové vodě ve volné přírodě nevyskytuje. Je to ryba stojatých nebo pomalu tekoucích vod a ty nebývají průzračné jako horské potoky. Už tím, že tuto rybu vytrháváme z jejího přirozeného prostředí a usadíme ji do bazénových podmínek, je vytvořen předpoklad pro komplikace.
Co se průzračnosti vody týče, naráží tu na sebe dvě potřeby. Potřeba chovatele vidět své svěřence a užívat si jejich krásu a tedy nárok na průhlednou vodu. A potřeba kapra žít ve vodě plné planktonu a rozptýlených řas, která mu poskytuje zdravé a úživné prostředí.
Já se snažím o vytvoření kompromisu. Odměnou mi jsou zdravé ryby, i když se to někdy setkává s údivem a to i u dlouholetých chovatelů.
Chov Koi je opředen mnoha mýty, jenž podporují i prodejci jezírkové techniky. Ve skutečnosti je to v Japonsku podobné rybářské řemeslo, jako chov masného kapra u nás.
Pro vytvoření biologické rovnováhy v jezírku je nutné nainstalovat několik technických zařízení. Především výkonnou filtraci, čerpadlo, UV lampy, spodní výpusť pro odtah kalu, skimer na sbírání povrchových nečistot, vzduchování a zajištění prokysličování v zimních měsících při zamrzlé hladině.
Filtrace může být umístěna na břehu nad úrovní hladiny, nebo je uložena v šachtě a hladina vody ve filtraci je ve stejné výšce jako v jezírku. Tento systém je označován jako gravitační.
Filtraci můžete zakoupit profesionální, těch je již dnes na trhu velké množství, nebo si ji sestrojit svépomocí. Na internetu je mnoho diskusních fór na toto téma. Nejúčinnější pro chov Koi jsou filtrace biologické.
Filtrace pro chov Koi jsou většinou konstruovány do několika komor. V první voda proudí přes kartáče nebo skrz síto a zbavuje se hrubých nečistot. Přelévá se do dalších komor, kde je instalováno filtrační medium, na kterém rostou kolonie bakterií. Tyto bakterie odjímají z vody živiny a tím jí čistí. Z toho jasně plyne, že čím větší je filtrace a čím více filtračního materiálu v ní je, tím je účinnější.
Čerpadlo je nutné speciální. Běžná zahradní čerpadla mají až několikanásobně vyšší spotřebu el. energie a nejsou konstruována pro dlouhodobý (několikaletý) nepřetržitý provoz.
Při výběru je třeba rozlišit, zda chcete vodu tlačit nebo nasávat a podle toho zvolit konstrukci čerpadla. Pokud máte filtraci na břehu, tedy výš než je hladina, čerpadlo dáváte na začátek procesu a do filtrace a dalších prvků vodu tlačíte. Zvolíte tedy čerpadlo zkonstruované na překonání výškového rozdílu.
Naproti tomu u gravitačních systémů je čerpadlo instalováno až za filtrací, ze které nasává již čistou vodu a filtrací tak voda proudí díky principu vyrovnávání hladin. Zde můžete použít čerpadla konstruovaná na malou přepravní výšku, ale s velkým přečerpávacím výkonem (u některých i desítky tisíc litrů za hodinu). Na vodní dílka jako jsou kaskády, vodopád nebo potok, která mohou být instalována za těmito filtracemi, použijte první variantu.
UV lampy mají za úkol likvidovat choroboplodné zárodky rozptýlené ve vodě. Jsou buď průtočné, kde je voda hnána okolo skleněné trubice v které je zářivka, nebo jsou konstruovány jako ponorné a vkládají se do některých částí filtrace. U venkovních jezírek mi jejich použití připadá sporné, neboť likvidují veškeré mikroorganismy včetně těch užitečných.
Spodní výpusť (gula) vám umožňuje účinně odsávat kal a odpad držící se u dna. K použití jsou dva druhy, jednoduchá nebo se vzduchovacím prstencem, který je připojen ke kompresoru a který funguje jako vzduchovací kámen.
U větších jezer jich lze použít několik, ale každá by měla být napojena na vlastní čerpadlo. Pokud jsou napojeny na společné potrubí s jedním čerpadlem, největší průtočnost má pouze první a ostatní takřka nepracují.
Skimer. Toto zařízení je určeno pro zachytávání nečistot, které plavou na hladině. Ty se zachytávají uvnitř na sítu a voda pokračuje zbavena nejhrubších nečistot do filtrace.
Zabudován může být ve břehu, ale jsou i plovoucí skimery, které díky připojení k hadici můžete umístit na libovolné místo v jezírku.
Vzduchování je velmi důležité pro zásobování vody kyslíkem. Nejen, že jej potřebují ryby k dýchání, ale je nepostradatelným prvkem při odbourávání škodlivin a podporuje nitrifikační procesy ve filtraci. Vzduchovat můžete do nádrže gulou nebo vzduchovými kameny a také zároveň pod filtrační média ve filtraci a zvýšit tak její účinnost. Na trhu je opět velké množství kompresorků různých výkonů od amatérských až po profesionální.
U jezírek, ve kterých ryby zimujete, je nutné vzduchovat po celé zimní období, především při zamrzlé hladině. Nevzduchujeme ale ode dna. Vzduchovací kámen přes zimu umístíme jen kousek pod předpokládanou tloušťkou ledu, aby stoupající bublinky nevířily teplou vodu u dna. Vyžaduje to však stálou kontrolu zda je zařízení funkční. Velmi často se stává, že vysrážená voda v hadičce zamrzne a vytvoří špunt, který zamezí přívodu vzduchu a vzduchování zcela vyřadí z provozu. Pokud je hladina zamrzlá a třeba i s čepicí sněhu, závadu můžete zjistit až po několika dnech a to už může být celá rybí osádka břichem vzhůru. Tento problém se řeší druhým malým čerpadlem o výkonu přibližně tisíc litrů za hodinu, které čeří hladinu i v krutých mrazech.